Je jednoletá, velmi důležitá listová zelenina. Pochází z jihozápadní Asie, patrně z Persie. Samotný název bývá odvozován z perského Esfenadž. Přes Sýrii a Arábii se dostal do severní Afriky a odtud do Evropy. Od konce 16. století byl již všeobecně znám a pěstován na takřka celém evropském kontinentě. 

Přestože se o špenátu už ví, že není největším zdrojem železa, jsou v něm i jiné užitečné látky např. jód, vápník a kyselina fosforečná. Obsahuje také spoustu vitamínů, jako je betakaroten, provitamin A, C, vitamíny B1, B2, B6, PPE, K a kyselinu listovou. Špenát je rovněž bohatým zdrojem lecitinu, spinacinu (špenátová bílkovina) a saponinů, které příznivě působí na činnost pobřišnice a žaludeční sliznice. Konzumace špenátu příznivě ovlivňuje srdeční činnost, krvetvorbu, zpevňuje kosti, zuby, posiluje vlasy a nehty. Působí močopudně a odvodňuje organismus, který tak zbavuje nebezpečných látek. Špenát má rovněž blahodárný vliv na celý imunitní systém. Výzkumy prokázaly přítomnost fytohormonů, které působí na vývoj svalstva člověka a také na vysoký obsah karotenoidů, což ze špenátu činí cenný antioxidant.

Pěstuje se v řadě kultivarů, které se liší tvarem, barvou nebo zprohýbaností listů, vybíháním do květu a jinými vlastnostmi. Vegetační doba špenátu je poměrně krátká. Sklízíme  asi 40 až 50 dní od výsevu, ještě před tvorbou květů než listy hořknou. Sklizeň probíhá ručně, když rostlina doroste výšky zhruba 5 cm. Listy spotřebujte nejlépe čerstvé, co nejdříve po sklizni. V lednici vydrží v sáčku cca 1 týden. Jinak je možné listy uchovat zmrazením.